Neptej se, co může Web 2.0 udělat pro tebe. Ptej se, co ty můžeš udělat pro něj!

Přijde mi, že okolo Webu 2.0 se u nás moc mluví. Slova, slova a zase slova, dvojkové služby ale nikde. Každý na něco čeká, nic ale nepřichází. Něco se o tom napíše, tím se zvýší „dvojková“ aura pisatele a to je vše. Nelze pak než souhlasit s posledním odstavcem článku Jiřího Hlavenky. Proč je tomu tak? Stejnou otázku si klade také Martin Malý v příspěvku „Programovatelný web“.

Já osobně vidím příčiny hlavně ve velikosti (malosti) domácího trhu a nedostatečné schopnosti spolupracovat, což je de facto také určitá obdoba malosti. S omezující velikostí českého trhu stěží něco naděláme. Český poskytovatel služby s nálepkou Webu 2.0 má těžší pozici při dosahování nezbytně nutné kritické masy uživatelů v domácím prostředí. Může však cílit své produkty na globální trh. Technologie přitom není bariérou stejně jako jazyk by neměl být. Horší je to ale s pověstnou českou malostí, která se nepřímo, ale naplno projevuje při snahách o budování Webu 2.0 v české kotlině.

Z výše citovaného článku Martina Malého mám pocit, že je frustrován situací na domácím trhu a že trpí přehnanou skepsí, když mluví o neschopnosti spolupracovat. Při bližším ohledání ale musím říct, že jeho skepse je bohužel čistou realitou. Těžko u nás vytvářet mashupy, když chybí datové zdroje. Těžko vytvářet blog, když komentáře zřídkakdy obohatí příspěvek o nějakou přidanou hodnotu. Těžko vytvářet komunitu, když jste sám a ostatní se vezou.

Český internet přitom rozhodně nové webové služby potřebuje. Ne proto, že je to v módě, ale třeba jen proto, že Web 2.0 je celosvětový trend a Česká republika není izolovaným ostrovem. Rozhodně se ale vyplatí přemýšlet nad smysluplností konkrétní služby a ne jen produkovat české klony globálních Web 2.0 služeb metodou Copy&Paste. Dalším handicapem je u nás také ne zcela fungující kolotoč financování technologických start-upů. Chybí tzv. „angel“ investoři, rizikový kapitál také není moc vidět, příkladů úspěšných exitů je pomálu.

Co navrhuji? Nic spásného. Na začátek navrhuji vytvořit otevřenou diskusní platformu pro internetové vývojáře, investory, podnikatele a všechny ostatní, kteří se zajímají o Web 2.0. Takovou platformou může klidně být i skupina, kterou jsem nedávno založil na Facebooku. Chcete-li se zapojit s konkrétní myšlenkou, dotazem či ještě lépe návrhem, na Web 2.0 Czech budete vítáni 🙂

Jo .. málem bych zapomněl. Podpořte prosím Martina Malého a jeho nový projekt API Mania. Ne ani tak minutou ticha, jako upozorněním na jeho web s podtitulem „Síla je ve spolupráci“. Uděláte mu radost a zmírníte jeho frustraci 😉

10 komentářů: “Neptej se, co může Web 2.0 udělat pro tebe. Ptej se, co ty můžeš udělat pro něj!”

  1. Souhlasím s tím, že u nás se o web 2.0 víc mluví než tvoří a když už se něco vyloupne, tak jen kopie zahraničních služeb.
    Vyjímku tvoří snad jen nová webdvanulka NaKoncert.cz (www.nakoncert.cz)

  2. Souhlasím. Mluví se o tom více, než je zdrávo. Co stát se má, stane se. Nebo se opravdu tak rychle potřebujte ukájet českou webdvojkou? Nerozumím tomu.

  3. Lidé se, celkem předpokládatelně, ptají nikoli na to, co by mohli pro Web2.0 udělat, ale PROČ by pro něj měli něco dělat. Někteří dokonce i „Co z toho budeme mít?“

    Bylo by fajn mít připravenou odpověď. 🙂

    PS: Díky za odkaz na Apimanii

  4. Arthure,

    ty otázky jsou opodstatněné. Na „Co z toho?“ odpovídá velice dobře například služba del.icio.us. Odpovědí by tedy měly být podle mě užitečné služby 🙂

    P.S. Rádo se stalo.

  5. Já bych neviděl problém v penězích. Vytvořit zajímavý projekt je finančně zvládnutelné i pro dva studenty.

    Spíš se mi zdá, že jde o malé sebevědomí, podporované zkušenostmi, kdy většina reakcí na nějaké první pokusy se nese ve stylu „Jo to je kopie XYZ“ apod.

    Pokud už člověk svojí myšlence věří tak, že ho záporné reakce neodradí, pak (můj případ) nastupují překážky typu „Není čas, musím se taky nějak uživit“. Ty se proplétají s tím malým trhem a velkou konkurencí, která tlačí ceny (tedy aspoň tady mimo Prahu) do nepříjemných nížin.

    Zkrátka, je to těžké, ale musí to jít. A jsem přesvědčen o tom, že trh webaplikací má i v naší republice miliardový potenciál – hotový Divoký západ 😉

  6. Jane, vývoj lze zvládnout i ve dvou studentech, to souhlasím. Pak ale nastupuje další věc a tou je prodej zajímavé služby či projektu. Marketing a reklama, to už něco stojí bohužel.

    Ad sebevědomí, to je, myslím, projevem české malosti. I tak ale doufám, že se u nás na Západě časem pár zajímavých dvojkových služeb může objevit 🙂

  7. „Česká malost“ – to je ale nehezké zobecnění. Jsou lidí schopní a méně schopní, inteligentní a méně inteligentní. Dělení na Čechy a ty ostatní se mi vůbec nezamlouvá. Schopnost pracovat a vymýšlet inovace přece nemá s národností nic společného.
    Souhlasím s [5], potenciál tu je velký a vůbec nevidím důvod proč se omezovat pouze na český trh…

  8. Pavle, to je jen zjednodušení. Česká malost stejně jako například německý patriotismus/nacionalismus neexistují, bohužel v naší zemi je oproti jiným zemím (ať už na západ či východ od nás) vyšší četnost lidí, kteří jsou omezení, nepřejícní, závistiví apod. Není to o schopnostech ani inteligenci, spíše o rozměru ducha, konkrétně o jeho malosti. A na tom, bych řekl, pak dost závisí právě intenzita vzájemné spolupráce (píše o ní třeba Martin Malý na http://www.misantrop.info/596324-programovatelny-web.php) a potažmo pak jakási kolektivní inteligence, která může přinášet potřebné inovace. Já z toho stavu, jak ho sám vnímám, nemám žádnou radost 🙁

  9. Bohužel nemám moc možností srovnání se zahraničím, ale myslím si, že to spíš záleží na okruhu lidí ve kterém se pohybuješ. U mých přátel a většiny kolegů (povětšinou z IT oboru), se kterými se stýkám, jsem nic takového jako – jak ty říkáš – „malost ducha“ nepozoroval. 😉 Ale samozřejmě máš pravdu, že všude se najde blb, na internetu to vychazí najevo ještě zřetelněji, než v reálu. Osobně to však nepovažuji za žádné české specifikum – blbci jsou dle mého názoru ve všech národech zastoupeni díky bohu rovnoměrně. 🙂
    S kolektivní inteligencí žádnou zkušenost nemám, brainstormingů se neúčastním. 🙂
    Nu pokud máš špatnou zkušenost s Čechy, nic ti nebrání v tom, aby sis své spolupracovníky vybral mezi cizinci. Na internetu neexistují žádné hranice či bariéry…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *